Proč Oskar říká, že pracuje "až dole ve sklepě"? Co s těmi daty vlastně provádí? A jde nějak dohromady vývoj, psí agility, downhill a vlastní produkce elektronické hudby? Tak čtěte a na všechny otázky najdete odpovědi :-)
Autor: Recruitment team
Oskare, jak dlouho už pracuješ v LOGEXu a jaká je tvá role?
Jsem tady přesně rok a dělám v Data Management týmu databázistu v datawarehousu, úplně “dole ve sklepě”. Zpracovávám data z primárního zdroje a posílám to dál, tvořím APIčka, aby na to mohli ostatní developeři navázat. V našem týmu se jedná o data ze Švédska, UK, Holandska, Finska a nově také z Norska.
A co jsi dělal předtím?
Byl jsem taky databázový developer, ale na úrovni ERP (pozn. enterprise resource planning) systémů a také v IBM jako Analytik Specialist. To je zatím vše z mé pracovní historie.
Čím jsi chtěl být jako dítě, pamatuješ si to?
Samozřejmě se mi vždy líbilo popelářské auto, a pak jsem chtěl být psovod u policie. Psa jsem si nakonec pořídil, ale od těch dětských pracovních ideí se odklonil. 😊
Nyní tedy pracuješ jako databázový developer. Už jsi nám v úvodu shrnul, co to znamená, ale můžeš nám to popsat trochu více i z pohledu nevývojáře?
V podstatě jako databázisti máme zodpovědnost za databázové platformy, čerpání dat od nemocnic, jejich zpracování a následný transfer do databáze, zobrazení a správu datawarehouse.
Druhá část je zaměřena na "shared data and definitions", jedná se o zpracování dat z různých oficiálních zdrojů (autorit), které slouží k popisu, rozdělení a kategorizaci nemocničních dat (např. kódy diagnóz apod.). Protože nevidím do frontendu, tak pro mě bylo ze začátku těžké si celé fungování představit, ale kolegové mi to vše vysvětlili. Vzhledem k tomu, že nad námi je ještě jedna vrstva programátorů, tak my jsme opravdu takový specifický tým tím, že jsme skutečně úplně “dole ve sklepě”. Pracujeme jinak než všichni ostatní, protože děláme spoustu ad-hoc věcí, co musí být rychle vyřešeny.
Co se Ti u nás v LOGEXu líbí? Co oceňuješ?
Mně se hodně líbí, že mám volnou ruku v tom, co dělám. Samozřejmě jsme nějakým způsobem vedeni, ale pořád je ta realizace dost na mě a můžu být samostatný. Zároveň tou samostatností jsme zodpovědni i za kvalitu. Nikdo nás nevodí, jak se říká, za ručičku. A je tu velká pohoda při práci. Lidi jsou fajn. V minulosti jsem byl spíše nervózní z toho, jak to bylo jinde nastavené. A tady se naopak už zase do práce těším.
Co bys naopak vylepšil?
Zamýšlel jsem se nad tím a asi to nedovedu říct. Líbí se mi, jak náš vedoucí Jirka otevřeně mluví o změnách, jak se snaží udržovat menší nekorporátní prostředí napříč tomu, že firma roste. Velmi se mi líbí, že když cokoliv potřebuji, tak někomu zavolám a hned mi dotyčný ochotně pomůže. Tím pádem se pracuje rychle a příjemně. Ve velkém korporátu to funguje jinak a věci, které my tady řešíme během několika hodin, tak tam to trvá klidně několik týdnů. Naše hierarchie je plochá, což je taky dobré a Holanďani jsou velmi přívětiví a pracovití, takže to je ten náboj, co tě strhne. Pak přijdeš do práce a jde to samo.
V dnešním online světě plném aplikací je důležité najít hranice mezi prací a svým osobním časem. Co děláš pro svůj work-life balance?
Vzhledem k tomu, že kromě LinkedIn a Youtube sociální sítě nemám rád, tak mě to nijak neovlivňuje. A Youtube mám jen kvůli tomu, že moje žena tam má kanál (pozn. věnuje se kynologii). Pro mě je práce skutečně práce u počítače a až skončí, tak jdu sportovat. Takže já v tomhle mám jasné hranice.
Co tedy děláš ve volném čase?
Máme pejska, belgického ovčáka, kterého jsme si pořídili před 5 lety. Chodili jsme s ním na cvičák, dělali různé agility, chtěli jsme ho připravit na psí zkoušky. Pak si ale na naší svatbě zlomil nohu a rok se léčil. Poté jsem s ním v rámci rehabilitace jezdíval dost na kole. Jinak chodím cvičit, plavat a běhám se psem. Taky jezdím na kole, jak silnici, tak i trochu freeride – downhill. Se sjezdy jsem začal nedávno, tak s tím ještě nemám tolik zkušeností, ale moc mě to chytlo. Akorát je nepraktické, že je z toho člověk "dotlučený" :-D Ale dost mě to baví a je to výborná čistička na hlavu.
Víme, že ses věnoval i zvučení a hudbě.
Ano, to je můj další koníček, ale nemám na něj teď moc času. Hraju na klávesy, tedy na “synťáky” (pozn. klávesy syntezátory) – vypadají jak klávesy, ale je možné si míchat zvuk. A k tomu skládám elektronickou hudbu. Je to ovšem časově náročné a zase je to práce u počítače. Takže když byla, nebo stále je, covidová doba, a jsem více na home-office, tak se tomu nevěnuji, protože bych jen seděl u počítače. Ale baví mě to moc.
Kdybys měl na závěr úvést jednu věc, kvůli které jsi v LOGEXu a čím bychom mohli nalákat nové kolegyně a kolegy, co by to bylo?
Jednoznačně kolegové. To se prostě nikdě jinde nevidí. Nebo alespoň já jsem to neviděl. Člověk přijde do práce a je tu pohodička. A to je strašně důležité. Mně se pracuje docela dobře na home-office, ale rád chodím i do kanceláře, kde se potkám s lidmi na živo a můžeme si popovídat.
Oskare, děkujeme za rozhovor.
