Rozhovor s naší HR Martinou

Autor: Recruitment team

Marti, prozraď nám na úvod, jak dlouho už pracuješ v LOGEXu?

Dnes jsou tomu 4 roky, 10 měsíců, 2 dny a 10,5 hodiny 😊(pozn. v den rozhovoru).

Jelikož jsi v Logexu od samého začátku, můžeš nám říct, jaké byly začátky ve firmě? Jaký byl průběh zakládání brněnské pobočky?

Sweet memories. Oficiálně jsme uvedeni v rejstříku k 1.červnu 2017, kdy jsme se scházeli u Radka, u Jiřího (pozn. náš country manager), u mě a dávali jsme dohromady nějaké prvopočáteční věci, např. jak budou vypadat smlouvy, NDAčka, co vlastně chceme, nebo koho budeme hledat. Na rozdíl oproti dnešku máme stoly a židle v kanceláři (smích). V té první kanceláři vlastně nebylo vůbec nic, jen tři různobarevné koberce, sezení na parapetu a pak jsme si půjčili nábytek od majitelů budovy Titania. Počátky byly takové hodně punkové. Pro mě to byla velká zkušenost hlavně tím, že jsem všechny věci dělala od začátku. Spoustu jsem toho nevěděla, musela jsem hodně dohledávat. Na druhou stranu to bylo super v tom, že ty věci byly takové.. řekla bych až bez řádu, tím pádem bylo víc možností, zkoušení, objevování. Nejdříve jsme byli 3 a během následujícíh měsiců jsme přibrali další 4 kolegy, takže vznikl náš první 7členný tým.

Jak vidíš firmu teď a před těmi 5 lety? Na co jsi nejvíce hrdá?

Určitě je to růst firmy ze 7 lidí na 64, to je výborný výsledek. Nejvíce hrdá jsem na firemní kulturu, tým, že jsme k sobě dost upřímní, otevření, vážíme si toho, co máme. Lidi, kteří v Logexu začali pracovat před těmi 5 lety, jsou stále tady. Právě díky tomu mám pocit, že to, co děláme, dává smysl. Růst má samozřejmě i druhou stránku mince, jsou s tím spojeny další věci, ale to je daň za to, že firma jde na další zahraniční trhy a rozrůstáme se.

Prozraď nám, co přesně tvá role HR obnaší.

Spousta lidí všeobecně neví, co vlastně HR dělá. Za mě HR do určité míry nemusí být viděno, pokud vše funguje a pokud je vše dobře nastavené. Dělám vše, co souvisí s lidmi. Recruiterka Bára nám nové kolegy nabere a já si je pak přeberu na onboarding. Tedy od začátku vzniku zaměstnaneckého poměru řeším nastavení vzdělávání, školení, součástí je i operativa, což jsou mzdy, vytváření smluv až po řešení spokojenosti lidí ve firmě (“engagement, performance”) a aktuálně se začínáme zabývat “talent management session”. Trvá to vlastně až do konce, kdy se nás lidé rozhodnou opustit (“exit surveys”). Dále je to HR podpora severním zemím (HR advisory), kde také řešíme spokojenost a růst týmu. Stručně řečeno péče o spokojeného zaměstnance od A do Z.

Pamatuješ si, čím jsi chtěla být jako dítě?

Jelikož moje babička měla spoustu zdravotních komplikací a brala hodně léků, tak mě vždy bavilo hrát si na lékárnici. Pak jsem chtěla být právničkou nebo dělat něco, kde můžu využít znalost cizích jazyků, třeba překladatelka. Jazyky jsou vlastně jediné, co mi z toho zůstalo až doteď (pozn. Marťa doučuje španělštinu).

Co máš v LOGEXu nejraději? Na co se do práce nejvíc těšíš?

Rozhodně lidi. Opravdu jsou to ti lidi. Panuje u nás klidná atmosféra, člověk do práce nepřichází v nervech, ve smyslu co na tebe dneska přijde. Přátelská atmosféra a výborné kafe.

Na druhou stranu nacházíš ve firmě něco, co by se dalo zlepšit nebo co Ti tu třeba chybí?

(Dlouhé zamyšlení) Napadá mě jedině to, že jak firma roste a je tu čím dál více lidí, tak už na jednotlivce nemám tolik času, jako tomu bylo dříve, kdy jsme byli více v osobním kontaktu. Pracujeme agilně, takže každý tým má svého Scrum Mastera, který je za svůj tým zodpovědný, takže jsem nyní více v komunikaci s nimi než s jednotlivci.

Jak zvládáš work-life balance a co pro něj děláš?

Teď už lépe než dřív (smích). Podzim je u mě vždy náročnější, ty plískanice a horší počasí mi nedělá dobře a v tomto období pracuji více než bych možná měla. Na druhou stranu, i když pracuji více hodin, není to tak, že bych to dělala na sílu. Prostě když cítím, že mám energii a chuť pracovat, tak pracuji ráda. Momentálně se snažím více zaměřovat na volnočasové aktivity, zaplnit si ten týden i něčím jiným než prací.

A čemu se tedy věnuješ ve volném čase?

Ráda běhám, cvičím jógu, ale není to tak, že bych se něčemu věnovala pravidelně. Celkově se nyní snažím zaměřit na sport. Běhání mě teď celkem pohltilo. Také učím španělstinu, takže k jazykům mám stále blízko. Kromě toho, že sama učím, tak se i sama vzdělávám v italštině, to mě baví. Dál mám ráda výlety do přírody a cestování.

Jaká je tedy tvoje nejlepší cestovatelská zkušenost, zážitek?

V roce 2012 jsem byla v Peru. Tam jsem měla možnost procestovat celou zemi, podívat se, jak tam lidé žijí. To pro mě byla taková první srážka s realitou mimo Evropu. Do té doby jsem si myslela, že všichni na světě žijeme stejně dobře, máme všeho dostatek. V Peru tohle bylo úplně jiné, byly tam slumy a odpadky, chudí lidé v určitých oblastech. Příroda ale byla nádherná, dechberoucí. Silné bylo uvědomění, že se všichni na světě nemáme stejně dobře.

Máš nějaký cestovatelský sen, kam by ses ještě ráda podívala?

Pro mě je každý výlet zážitkem a nezáleží na tom, kam jedu, ať už je to v Česku nebo ve světě. Jsem vděčná za to, že tu možnost cestovat máme. Nemám vyloženě destinaci, kam bych se chtěla podívat. Latinská Amerika mě láká, stejně jako Střední Amerika, neláká mě Asie. Kdysi jsem chtěla přejet Transsibiřskou magistrálu, což však v dnešní době není asi nejvhodnější destinace.

Kdybys měla zmínit jednu věc, na kterou nalákat lidi k nám do týmu, co by to bylo?

Když řeknu lidi, tak je těžké to okolí vysvětlit, že to je pravda, když to u nás nemá zažité. Produkty, co děláme, bohužel v České republice nevyužijeme, nebo nemáme tu možnost. Ale myslím si, že to, na čem pracujeme, má přínos pro zdravotnictví, i přesto, že je to v jiných zemích. Za mě jsou to opravdu lidi, kolektiv, který tu máme, že jsme schopni se semknout společně, pokud chceme něčeho dosáhnout. Jsme tu prostě stále taková rodina. Takže pokud někdo hledá rodinu, tak ta naše je určitě k mání. 😊

Marti, děkujeme za rozhovor.